Odbourání zlozvyků psů – jako klíč je zapotřebí respekt, pevná vůle a trpělivost.
S respektem už od mládí.
Po přívozu našeho nového šťěnátka domů mu kromě pelíšku a hraček ukážeme také misku na vodu a na jídlo. Je důležité, aby se štěně co nejdříve naučilo jíst ze své misky. Platí zásadní pravidlo – nejdříve se nají pán a teprve potom dostane najíst pejsek. Je potřeba striktně dodržet zásadu, nekrmit psa od stolu, a to i když sebevíc loudí. Víme a známe ty smutné loudící psí oči. Trhá to srdce, ale přesto je moc důležité tento pohled vydržet a pejskovi jídlo od stolu nedát. Pejsek si časem zvykne, že od stolu nic nedostane a bude jíst, až se nají pán. Nesmíme zapomínat po sobě nechávat jídlo nebo zbytky na stolech, na kuchyňské lince, případně dalších místech kam může pes dosáhnout. Během naší nepozornosti by se na to hafani hned vrhli. Také si musíme dávat pozor na otevřené odpadkové koše, které mají pejsci také moc rádi. Prohledají zbytky v koších a samozřejmě je sní.
Žebrání jako projev hladu, má být zakázáno pro dobrou výchovu psa.
Toto zná mnoho majitelů psů, tím je myšleno nejen majitelů štěňat, ale i psů juniorů a psů dospělých. Někteří „hafani“ dokáží velmi hlasitě upozornit na to, že chtějí jíst stejné věci, co máme na talíři. Ať už jsou to projevy s kňučením, štěkáním, fyzického kontaktu nebo známých psích očí. Určitě se v tomto případě nesmí polevit ve výchově a důslednosti. Pokud se psovi dají pamlsky při jídle, tak se z příležitostného uklidnění situace může stát stálý zvyk - zlozvyk! Odnaučení je v těchto případech už velmi těžká věc.
Piškotek od sousedky.
Vychovaní jedinci moc dobře vědí, že od pánů nemají žebrat žádné jídlo. Jsou tak naučeni a proto nic takového nevyhledávají. Dokonce jsou někteří naučeni tomu, že si nemohou vzít jídlo od nikoho jiného, než od vlastního pána. No, mezi námi, takto vzorově vycvičených pejsků zase až tolik není. Jde spíše o speciálně vycvičené psy. Prostě když člověk v důslednosti poleví, je jisté, že pes toho hned využije. Hned si rád vezme piškotek od sousedky nebo třeba pamlsek od babičky. Autorita, respekt a vůle jsou základem, jak předejít problémům v podobě rozmazlení, nevychovanosti, ba dokonce i ke zdravotním potížím.
Zbytky v odpadkovém koši nebo instinkt.
Pes vyhledává potravu dle svých instinktů. Opět jsme již u výše zmiňovaného odpadkového koše, protože pes v tom vidí pátrání po potravě. Tento zlozvyk se dá odnaučit tím, že našeho psího kamaráda nachytáme přímo při činu a řekneme platný a srozumitelný povel "nesmíš nebo fuj" pes pochopí, že tohle je špatná věc a po krátkém čase přestane. Nejdůležitějším bodem je být důslední a pokračovat v odnaučování.
Jídlo, až když je čas.
Velmi dobrá metoda je naučit psa, aby věděl, kdy má jíst své jídlo. Pes by měl správně čekat např. u svého místa. Vy mezitím v klidu připravíte jeho jídlo, během toho pes stále drží svou určenou pozici. Po položení jeho krmiva stačí dat povel "můžeš nebo pojď".
Hladovka, nechci jíst.
Pes vydrží v hladovce déle než člověk. Pokud není vážnější důvod k nechuti např. z důvodu nemoci, jsou případy hladovky registrovány spíše u malých plemen do 10 kilo. Často to může být hladovění způsobeno změnou značky žrádla. Na novou stravu je potřeba přecházet pozvolna. Můžete vyzkoušet dát psovi jeho stravu na 8-10 minut a pokud ji nebude žrát, tak mu ji vezměte. Postupně to opakujte s menším množstvím jeho stravy, než pes sám sní všechno, co jste mu dali.
Požírání exkrementů
Toto je asi nejvíce choulostivé téma. Když už tato situace nastane, musíme být připraveni. Znovu je na řadě našeho kamaráda chytit při činu a říci povel "nesmíš nebo fuj" aby příště věděl, že je to špatná věc. V horších případech se stává, že pes žere exkrementy jiných psů z důvodu přemnožení parazitů ve střevech nebo rozmnožení bakterií v jeho zažívání. V tomto případě je lepší se poradit s veterinářem.
Dbejme na kontrolu toho co pes olizuje, čichá nebo zkoumá. Buďme důslední páni se silnou vůlí. Přeci jen jsou to naši nejlepší chlupatí kamarádi a máme je rádi.