.jpg)
Ano biologicky je pes masožravec, což je vidět např. na zubech, délce střev, které jsou kratší než např. u prasete, ale přibližně stejně dlouhé jako u vlka.
Ovšem podle posledních studií se potvrzuje spíše to, že pes je všežravec a dokáže strávit škrob i sacharidy a z toho důvodu je pes domestikovaný. Pes na rozdíl od vlka dokáže trávit zmíněné škroby a to díky odlišnému genomu vlka, u psa je to produkce enzymů, amylázy a maltázy (dva důležité enzymy při trávení škrobu). Dnešní pes má oproti vlkovi několikrát vyšší aktivitu genů, které kódují oba enzymy.
Ve slinách psa nebyl nalezen ani jeden enzym (amyláza a ptyalin) na rozdíl od člověka. Tyto enzymy štěpí rostlinné bílkoviny/proteiny, což s velkou pravděpodobností vedlo k milné domněnce o tom, že pes nedokáže trávit sacharidy a škrob. To ovšem není úplně pravda, protože pes sice netráví v dutině ústní, ale na začátku tenkého střeva, kde se vylučuje pankreatická amyláza (enzym produkovaný slinivkou břišní), který je dokáže rozštěpit. Ve střevní šťávě psa se nachází také maltáza a sacharáza a další jiné enzymy, které tráví štěpné produkty škrobu a lehké sacharidy (např. sacharóza). Poslední studie ukazují na fakt, že právě efektivní trávení škrobů a sacharidů byla důležitou součástí k domestikaci a oddělení vlka od psa.
Právě schopnost trávit i rostlinné produkty bylo na začátku výhodou z důvodu dobrého trávení lidských „zbytků“ potravy. Právě všechny tyto poznatky nás už vlastně ujišťují o rozdílu mezi psem a vlkem. Ano někde jsou potravinové potřeby podobné jako u vlků, ale byli formovány dlouhotrvajícím vztahem s lidmi. Ve srovnání psa s vlkem, mají psy menší zuby, slabší čelisti a delší střevo. S klidným svědomím můžeme konstatovat, že psy určitě nepatří mezi čisté masožravce. To znamená, že mají plnohodnotný a funkční metabolismus sacharidů podobný jako všežravci.
Také mohou využívat některé esenciální rostlinné látky např. betakaroten, který se změní ve vitamín A, to třeba kočka nedokáže. Tím pádem nejsou životně závislí na přijímání živočišné stravy, i když jim je prospěšná.
Závěrem nám vychází, že ačkoliv je pes původem a stavbou těla masožravec, tak i přesto si poradí s trávením rostlinných složek, když je správně upravená dle jeho požadavků. Z toho důvodu je pes skutečně všežravec, i když např. člověk nebo prase dokážou rostlinné produkty trávit lépe.
Celkový pohled je takový, že pes je přesně uprostřed hranice mezi masožravcem a všežravcem. Takže jej můžeme považovat za masožravého všežravce nebo všežravého masožravce
Děkujeme, že jste to dočetli až sem a pevně věříme, že sdílíte podobný názor na to, že pes je skutečně všežravec a z vlastních zkušeností víme, pes „žere všechno“ např. kedlubnu, broskve, jablka nebo papriku.